|
CHORVATSKO 2010
 |
 |
Omezení dovozu a vývozu kun
Dovoz a vývoz kun do Chorvatska a z Chorvatska je omezen. V posledních několika
letech lze koupit chorvatskou měnu u českých bank. Další možností je vzít si
sebou do Chorvatska prostředky v EUR nebo v některé jiné plně konvertibilní
měně a podle potřeby je měnit na kuny. Je dobré mít na cestu také trochu drobných
v cizí měně (na mýtné a jiné poplatky). Je třeba pamatovat na to, že čím víc
směn valut se provádí, tím více se zaplatí na směnárenských poplatcích. Směnu
v Chorvatsku provádějí banky, cestovní kanceláře, pošty, směnárny a většina
hotelů. Provize činí 1 - 4 %. Nejvyšší provizi si účtují hotelové směnárny.
U bank je směna nejvýhodnější. Šeky (Eurocheque a další) se dají vyměnit v bankách
a ve směnárnách. Oficiálně není v Chorvatsku možnost přímé směny Kč na kuny,
ale v mnoha bankách a směnárnách se provádí. Kurs ale není pro nás příliš výhodný.
Řízení motorových vozidel
Ke vjezdu vozidlem do Chorvatska je zapotřebí mít řidičský průkaz, doklady k
vozidlu a dále zelenou kartu. K řízení motorového vozidla potřebujete platný
řidičský průkaz (požaduje se 1 rok praxe od jeho vydání). Autopůjčovny požadují
minimální věk řidiče 21 let. Je možné si vypůjčit auto na jakoukoli dobu, minimálně
však na 24 hodin. Pokud jde o značky půjčovaných aut, je výběr velmi široký.
Při vypůjčení auta na jeden den se platí podle značky od 40 EUR do 160 EUR,
na tři dny od 120 EUR do 390 EUR. Platí se buď platební kartou nebo v hotovosti
- vždy předem. Některé firmy dávají přednost placení v cizí měně.
Telefonování
Telefonovat lze ze všech telefonních budek přímo do zahraničí, fungují výlučně
na telefonní karty, které se prodávají na poštách. Předvolba do ČR: 00420 (+
číslo účastníka).
Zdravotní péče
Český turista má při náhlém onemocnění nebo úrazu v Chorvatsku nárok na všechny
věcné dávky v rozsahu nutné a neodkladné zdravotní péče podle chorvatských právních
předpisů a na účet své zdravotní pojišťovny. Tento nárok se vztahuje na všechny
věcné dávky, jejichž poskytnutí je nezbytné pro odvrácení ohrožení života a
které se nedají odsunout až do doby návratu do ČR. K zajištění této péče je
třeba, aby si každý český občan vyžádal v pobočce své zdravotní pojišťovny před
odjezdem do Chorvatska formulář HR/CZ 111, který potvrzuje jeho nárok na okamžité
potřebné věcné dávky při přechodném pobytu na území Chorvatska.
Elektrické napětí
220 V, 50 Hz
Hlavní náboženství
Chorvaté jsou převážně římsko-katolického vyznání (76,5%), menšiny zčásti vyznávají
pravoslaví a islám.
Klima
Jadranské pobřeží a ostrovy patří do oblasti jadransko-středomořského podnebí.
Je mírné, s krátkými a mírnými zimami a dlouhými a teplými léty. Podzim je značně
teplejší než jaro. Podnebí je plně pod vlivem moře, avšak není stejné v celé
oblasti. Podnebí na ostrovech se liší od podnebí na pobřeží. Rozdíly jsou i
mezi severním a jižním pobřežím. Nejde však o rozdíly příliš výrazné, jak se
někdy mylně soudí. Pobřeží je chráněno řetězem hor Dinárského krasu před drsnými
vlivy z vnitrozemí.
Chorvatská kuchyně
Kuchyně jadranského přímoří je zvláštní a pestrá, nabízí jídla ovlivněná gastronomií
italskou a mnohdy i rakouskou a maďarskou. Zanechala zde své stopy i doba tureckého
panství, takže tu jsou domovem i různé zeleninové závitky s masovou náplní (např.
tzv. arambašići) a hlavně čevabčiče a ražniči. Některá jídla převzala tato kuchyně
i z chorvatského vnitrozemí. V oblasti Kvarneru a Istrie je chutnou specialitou
pečené jehněčí nebo telecí maso zvané čripnja. Jehněčí nebo výborné skopové
je zde vůbec častou součástí jídelníčku. Po celém pobřeží je oblíbené jehněčí
pečené na rožni nebo v troubě (v poslední fázi se s ním společně pečou vařené
brambory). V okolí Šibeniku se připravuje jehněčí jako tzv. visovačka begovica,
což je maso dušené s kyselým ovčím mlékem. V Istrii je možno ochutnat libové
vepřové, dušené nebo vařené ve smetaně (tento recept tu zůstal po Italech).
Jako v celém Chorvatsku tu jsou velmi oblíbeny smažené řízky, vepřové, ale především
telecí. Pokud jsou plněné šunkou a sýrem a pak obalované v trojobalu, říká se
jim záhřebský řízek (zagrebački odrezak).
Na různé způsoby se často připravuje kuřecí maso, i když drůbež není tak rozšířená
jako u nás. Vaří se i různé guláše. Zamíříme-li do blízkého vnitrozemí, kde
žije dost lovné zvěře, můžeme se těšit na guláš třeba ze srnčího masa s místními
těstovinami zvanými šuljki.
Ceny potravin
Ceny jsou zhruba stejné jako u nás, u některých druhů potravin jsou ale vyšší.
Voda v celé chorvatské vodovodní síti je pitná.
Stručná historie Chorvatska
1200 př.n.l. usazování Ilyrských kmenů, 2. století př.n.l. Istrie
součástí Římské říše, 555 Istrie součástí Byzanské říše, 7. století
usazování Slovanských kmenů, 1000 Benátky ovládly jadranské pobřeží,
1112 Chorvatsko připojeno k Uhrám, 15. století největší rozkvět
Dubrovnické republiky, 16. století Osmanská říše ovládla část Dalmácie,
1809 Napoleon Bonaparte vyhlašuje Ilyrskou provincii, 1815 Rakousko-Uhersko
opět získává chorvatská území, 1929 Království Jugoslávie, 1941
okupace - fašistický stát, partyzánské povstání, 1945 Svazová republika
Chorvatsko - součást Jugoslávie, 1945 - 1980 vládne Josip Broz Tito,
1991 vyhlášena Chorvatská republika, 1992 Chorvatská republika
mezinárodně uznána, 1995 Daytonská schůzka - potvrzení hranic.
Hlavní město
Hlavním a největším městem Chorvatska je Záhřeb (Zagreb) s 779 tis. obyv. Záhřeb
je hospodářským, dopravním, kulturním a vědeckým střediskem země, je národním
symbolem státu.
