Untitled Document

CHORVATSKO 2011

Omezení dovozu a vývozu kun
Dovoz a vývoz kun do Chorvatska a z Chorvatska je omezen. V posledních několika letech lze koupit chorvatskou měnu u českých bank. Další možností je vzít si sebou do Chorvatska prostředky v EUR nebo v některé jiné plně konvertibilní měně a podle potřeby je měnit na kuny. Je dobré mít na cestu také trochu drobných v cizí měně (na mýtné a jiné poplatky). Je třeba pamatovat na to, že čím víc směn valut se provádí, tím více se zaplatí na směnárenských poplatcích. Směnu v Chorvatsku provádějí banky, cestovní kanceláře, pošty, směnárny a většina hotelů. Provize činí 1 - 4 %. Nejvyšší provizi si účtují hotelové směnárny. U bank je směna nejvýhodnější. Šeky (Eurocheque a další) se dají vyměnit v bankách a ve směnárnách. Oficiálně není v Chorvatsku možnost přímé směny Kč na kuny, ale v mnoha bankách a směnárnách se provádí. Kurs ale není pro nás příliš výhodný.

Řízení motorových vozidel
Ke vjezdu vozidlem do Chorvatska je zapotřebí mít řidičský průkaz, doklady k vozidlu a dále zelenou kartu. K řízení motorového vozidla potřebujete platný řidičský průkaz (požaduje se 1 rok praxe od jeho vydání). Autopůjčovny požadují minimální věk řidiče 21 let. Je možné si vypůjčit auto na jakoukoli dobu, minimálně však na 24 hodin. Pokud jde o značky půjčovaných aut, je výběr velmi široký. Při vypůjčení auta na jeden den se platí podle značky od 40 EUR do 160 EUR, na tři dny od 120 EUR do 390 EUR. Platí se buď platební kartou nebo v hotovosti - vždy předem. Některé firmy dávají přednost placení v cizí měně.

Telefonování
Telefonovat lze ze všech telefonních budek přímo do zahraničí, fungují výlučně na telefonní karty, které se prodávají na poštách. Předvolba do ČR: 00420 (+ číslo účastníka).

Zdravotní péče
Český turista má při náhlém onemocnění nebo úrazu v Chorvatsku nárok na všechny věcné dávky v rozsahu nutné a neodkladné zdravotní péče podle chorvatských právních předpisů a na účet své zdravotní pojišťovny. Tento nárok se vztahuje na všechny věcné dávky, jejichž poskytnutí je nezbytné pro odvrácení ohrožení života a které se nedají odsunout až do doby návratu do ČR. K zajištění této péče je třeba, aby si každý český občan vyžádal v pobočce své zdravotní pojišťovny před odjezdem do Chorvatska formulář HR/CZ 111, který potvrzuje jeho nárok na okamžité potřebné věcné dávky při přechodném pobytu na území Chorvatska.

Elektrické napětí
220 V, 50 Hz

Hlavní náboženství
Chorvaté jsou převážně římsko-katolického vyznání (76,5%), menšiny zčásti vyznávají pravoslaví a islám.

Klima
Jadranské pobřeží a ostrovy patří do oblasti jadransko-středomořského podnebí. Je mírné, s krátkými a mírnými zimami a dlouhými a teplými léty. Podzim je značně teplejší než jaro. Podnebí je plně pod vlivem moře, avšak není stejné v celé oblasti. Podnebí na ostrovech se liší od podnebí na pobřeží. Rozdíly jsou i mezi severním a jižním pobřežím. Nejde však o rozdíly příliš výrazné, jak se někdy mylně soudí. Pobřeží je chráněno řetězem hor Dinárského krasu před drsnými vlivy z vnitrozemí.

Chorvatská kuchyně
Kuchyně jadranského přímoří je zvláštní a pestrá, nabízí jídla ovlivněná gastronomií italskou a mnohdy i rakouskou a maďarskou. Zanechala zde své stopy i doba tureckého panství, takže tu jsou domovem i různé zeleninové závitky s masovou náplní (např. tzv. arambašići) a hlavně čevabčiče a ražniči. Některá jídla převzala tato kuchyně i z chorvatského vnitrozemí. V oblasti Kvarneru a Istrie je chutnou specialitou pečené jehněčí nebo telecí maso zvané čripnja. Jehněčí nebo výborné skopové je zde vůbec častou součástí jídelníčku. Po celém pobřeží je oblíbené jehněčí pečené na rožni nebo v troubě (v poslední fázi se s ním společně pečou vařené brambory). V okolí Šibeniku se připravuje jehněčí jako tzv. visovačka begovica, což je maso dušené s kyselým ovčím mlékem. V Istrii je možno ochutnat libové vepřové, dušené nebo vařené ve smetaně (tento recept tu zůstal po Italech). Jako v celém Chorvatsku tu jsou velmi oblíbeny smažené řízky, vepřové, ale především telecí. Pokud jsou plněné šunkou a sýrem a pak obalované v trojobalu, říká se jim záhřebský řízek (zagrebački odrezak).
Na různé způsoby se často připravuje kuřecí maso, i když drůbež není tak rozšířená jako u nás. Vaří se i různé guláše. Zamíříme-li do blízkého vnitrozemí, kde žije dost lovné zvěře, můžeme se těšit na guláš třeba ze srnčího masa s místními těstovinami zvanými šuljki.

Ceny potravin
Ceny jsou zhruba stejné jako u nás, u některých druhů potravin jsou ale vyšší. Voda v celé chorvatské vodovodní síti je pitná.

Stručná historie Chorvatska
1200 př.n.l. usazování Ilyrských kmenů, 2. století př.n.l. Istrie součástí Římské říše, 555 Istrie součástí Byzanské říše, 7. století usazování Slovanských kmenů, 1000 Benátky ovládly jadranské pobřeží, 1112 Chorvatsko připojeno k Uhrám, 15. století největší rozkvět Dubrovnické republiky, 16. století Osmanská říše ovládla část Dalmácie, 1809 Napoleon Bonaparte vyhlašuje Ilyrskou provincii, 1815 Rakousko-Uhersko opět získává chorvatská území, 1929 Království Jugoslávie, 1941 okupace - fašistický stát, partyzánské povstání, 1945 Svazová republika Chorvatsko - součást Jugoslávie, 1945 - 1980 vládne Josip Broz Tito, 1991 vyhlášena Chorvatská republika, 1992 Chorvatská republika mezinárodně uznána, 1995 Daytonská schůzka - potvrzení hranic.

Hlavní město
Hlavním a největším městem Chorvatska je Záhřeb (Zagreb) s 779 tis. obyv. Záhřeb je hospodářským, dopravním, kulturním a vědeckým střediskem země, je národním symbolem státu.

Last Minute TOP10

CHORVATSKO 2011